„Císař“ na přání

V mnoha zemích je běžné, že si žena po zvážení rizik sama rozhodne, jak přivede své dítě na svět. Může zvolit i císařský řez. Proč to u nás nejde?

Máme právo na umělé ukončení těhotenství bez udání důvodu, můžeme si nechat zredukovat plody, můžeme ukončit těhotenství, můžeme se nechat uměle oplodnit, ale nemůžeme si zvolit císařský řez na základě našeho přání.

Zařídit jde všechno

Císařský řez by si podle odhadů přála každá desátá rodička, ale zařídit si jej nelze. „Je to velmi kontroverzní téma a mnoho kolegů se k tomu staví kriticky. O císařském řezu na přání se vedou v odborných kruzích diskuse, ale zatím je situace taková, že se prostě legálně neprovádí. Vím ale, že někteří kolegové jej pacientkám „ordinují“,“ říká pražský lékař, který si nepřeje být jmenován. „Lékař mi řekl, že budu rodit císařským řezem, protože miminko je špatně otočené. Při příjmu v porodnici v Neratovicíh mě ale přítomný porodník podrobil téměř křížovému výslechu, co a jak a proč. Asi mě chtěl nachytat a vymámit ze mě přiznání, že jsem si operaci přála. Možná měl své zkušenosti, ale já jsem se cítila ponížená,“ říká maminka Jana, jejíž císařský řez byl oprávněný. Znamená tahle její zkušenost, že někteří lékaři skutečně „císaře“ na přání umožňují?

Příznivci a odpůrci

Právo ženy na rozhodnutí o tom, jak přivede své dítě na svět, je častým argumentem i v odborných diskusích o tomto tématu. „Je s podivem, že rozhodování ženy o způsobu vedení porodu jejího dítěte není přípustné a že optimální porodní cestu volí a ženě překládá k formálnímu schválení porodník,“ komentuje situaci kolem císařských řezů na přání například primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Jihlava Aleš Roztočil v odborném serveru Medical Tribune, kde se na toto téma otevřela diskuse. Častým protiargumentem odpůrců této operace je ale námitka, že porodnictví není společensko – zábavní akt, a že porod by měl probíhat především přirozeně. Názory na císařský řez se neliší jen mezi jednotlivými odborníky. Na dva tábory jsou v tomto směru rozdělené i světově uznávané lékařské organizace: Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO) je proti volitelnému císařskému řezu. Na druhou stranu Organizace amerických porodníků (ACOG) se zase přiklání k názoru, že to jsou rovnocenné možnosti a žena si může vybrat. Co si myslíte vy? Měla by žena mít právo se rozhodnout, zda rodit přirozenou cestou nebo císařským řezem? Pusťte se s námi do diskuse na našem facebooku.

Bolí nebo nebolí?

Martiny další případný porod vzhledem ke vzácným komplikacím stejně proběhne pravděpodobně císařským řezem, ale ona bude mít vždy pocit ponížení z toho, že si nemohla o svém těle sama rozhodnout. Myslí si, že by jí císařský řez ušetřil mnoho komplikací a bolesti. Je to ale pravda? Právě absence bolesti a rychlé zotavování po přirozeném porodu udávají zastánci klasických porodů jako jednu z jeho velkých výhod. Jak to tedy je a jak si stojí císařský řez oproti klasickému porodu v dalších směrech? Císařský řez samozřejmě není bezbolestný. Jde o velkou a náročnou břišní operaci, ač jí neodborná veřejnost často zlehčuje. Nejvíc kritický z hlediska bolesti je podle rodiček druhý den, kdy musí žena trávit většinou na JIPce (ale ani to dnes není pravidlo a maminka může ve výjimečných případech i po císařském řezu na normální pokoj). V zahraničí, a někde i v Česku, se bolestivost často řeší tím, že má žena celý druhý a někdy i třetí den po porodu zavedenu epidurální analgezii a je tedy v nejkritičtějším období pod vlivem tlumících látek. U klasického porodu je to jinak. Porodní bolesti se často uvádějí jako největší bolest, kterou může žena během života zažít. Samozřejmě každý je snáší jinak a lze je tlumit. Všechno je ale velmi individuální a skoro nic se nedá se narozdíl od císařského řezu naplánovat a předem odhadnout. I po normálním porodu mají ženy často jizvu a rozsáhlé šití po nástřihu hráze nebo po jejím natržení. Tato rána může bolet stejně dlouho jako jizva po císařském řezu a někdo se může s následky poporodního poranění potýkat i velmi dlouho. Nelze tedy jednoznačně říct, zda je normální porod méně bolestivý a lehčí na zotavování. „Není pravda, že je po císaři každá žena zcela vyřízená, jak se často píše. Já byla mnohem víc vyřízená než moje kamarádka, která rodila císařským řezem. Třetí den po operaci už jsem s ní byla v restauraci v porodnici na obědě a pohybovala se zcela normálně. Jizva jí není skoro vidět,“ komentuje situaci Martina. A to je dalším tématem srovnání. Názor, že žena je po „císaři“ troska, už dnes neobstojí. Velmi často odchází domů stejně jako po normálním porodu, tedy čtvrtý den. 

Více či méně komplikací?

Lékaři se shodují, že v současné medicíně už je počet komplikací po císařském řezu srovnatelný s těmi po normálním nekomplikovaném porodu. Jinak je tomu při akutním císařském řezu. „Například skandinávská studie z roku 1995 jasně prokázala na velmi reprezentativním vzorku populace, že zatímco plánovaný císařský řez má stejné procento komplikací jako vaginální porod, je akutní sekce zatížena šestkrát vyššími čísly,“ uvádí v Medical Tribune již zmiňovaný Aleš Roztočil. „Plánovaný císařský řez je při využití všech současných poznatků operací s minimální frekvencí pooperačních komplikací a naopak vylučuje některé nepředvídatelné komplikace v průběhu porodu,“ dodává k tématu pro stejné odborné periodikum Zdeněk Rokyta, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky z Plzně. Podle Tomáše Bindera z Gynekologicko-porodnické kliniky v pražském Motole mají ženy po císařském řezu komplikace ve třech až pěti procentech případů. „Rizika pro rodičku stoupají s počtem císařských řezů,“ uvádí. Kvůli možnosti natržení dělohy se obecně nedoporučuje po císařském řezu další těhotenství dříve než za dva roky a ženy rodící císařským řezem by neměly mít kvůli rizikům víc než tři děti, které přišly na svět tímto způsobem. 

Bezpečné nebo nebezpečné?

Císařským řezem se dají vyloučit nejrůznější závažné komplikace, kterým se často nedá u normálního porodu nijak předejít a ani zabránit. Jde například o takzvanou rupturu 3.stupně, kdy se ženě natrhne hráz natolik, že zasáhne i oblast konečníku. To pak vede i k velmi ponižující anální inkontinenci, s jejími následky se žena potýká klidně několik měsíců i let. Odhadem se tyto komplikace týkají až tří procent všech rodiček. Náročný porod může skončit i významným porušením vnitřních orgánů a třeba i vyhřeznutím dělohy. Mnohé vážné komplikace mohou vést v některých případech až k neplodnosti žen. Zcela bezpečný je pak ve většině případů porod sekcí pro dítě, jak se shoduje většina lékařů. Nehrozí při něm žádné přidušení, deformace, zlomeniny a v nejhorším případě ani smrt dítěte zadušením jako při normálním porodu. Kdyby se například narodili Martinini příbuzní kdysi císařským řezem, nejsou dnes postižení. Někde se ovšem uvádí, že porodník při císařském řezu může poranit dítě skalpelem. Existují také výzkumy, které ukazují, že děti po císařském řezu častěji v dospělosti trpí dýchacími problémy, např. astmatem. Někteří argumentují i tím, že děti po císařském řezu jsou méně průbojné. Tento předpoklad však zatím nikdo nepotvrdil a odborníci se k němu staví skepticky. Odpůrci císařských řezů mluví také o tom, že při normálním porodu dítě s maminkou lépe naváže kontakt a některé ženy považují císařský řez za ukradený zážitek z porodu. „Takový zážitek? Děkuju pěkně. Já si to opravdu neužívala a jednou mi to stačilo. Vždyť porod není závod a nejdůležitější je, aby bylo zdravé dítě i maminka. A ve vztahu matky s dítětem není podle mne klíčové to, zda se dostane na svět vagínou nebo přes břišní stěnu ale to, jak se o něj staráme a jak se mu věnujeme,“ dodává Martina, která má svého synka za smysl života a dodnes ho mimochodem kojí. A kojení je dalším tématem srovnání obou typů porodů. Občas se objevují názory, že císařský řez ovlivňuje nástup laktace a kojení je pak složitější. Ani to ale není pravda, nástup laktace je při obou typech porodů stejný a kojení vždy záleží spíš na přesvědčení a vůli matky.

Proti přírodě?

Častým argumentem zastánců přirozených porodů je fakt, že císařský řez na přání je takzvaně proti přírodě. „Argument, že je vaginální porod přirozený jev, a proto je nutno maximálně respektovat přírodu, v současné medicíně neobstojí. Žena má právo na plánované rodičovství, včetně ukončení nechtěného těhotenství, na výběr ošetřujícího gynekologa, programovaný porod apod., proč má být císařský řez bez medicínské indikace výjimkou?“ komentuje téma „přirozenosti“ v Medical Tribune Aleš Roztočil z jihlavské nemocnice. Dnešní doba nicméně prosazuje trend návratu k přírodě a kvete podpora přirozených porodů. Velmi populární jsou i porody v domácím prostředí. „Domácí porod je mnohem větší riziko než ´císař´ na přání, ale takové ženy jsou často obdivované a s porodem doma se chlubí,“ pokrčí rameny Martina. A tady je rozpor: Přestože jsou v Česku domácí porody odbornou veřejností zcela zatracované, jsou legální. Císařský řez na přání je zatracovaný pouze částí odborné veřejnosti, ale legální není. „Tyto ženy mají možnost volby. My, které chceme rodit císařským řezem´, ji nemáme. Přijde mi to nespravedlivé,“ tvrdí Martina k tomuto tématu. Matce, která své dítě vystaví riziku porodu v domácích podmínkách, nic nehrozí ani v případě, že tím zaviní jeho postižení. Například v případě, že nastanou komplikace, které by se rychlým odborným zásahem v porodnici prokazatelně vyřešily. (Nedávno se takový případ řešil u soudu, kde stanula i porodní asistentka Ivana Konigsmarková.) Maminky, které rodí doma jsou bez ohledu na rizika, která podstupují, často pokládané za hrdinky. Naproti tomu ženy, které si chtějí ušetřit komplikace a bolesti, jsou považovány za hysterky. 

Riziko postižení dítěte

V médiích se často objevují stížnosti, kdy ženy chtěly rodit normálně, ale lékaři je z nějakého důvodu „přinutily“ k císařskému řezu. Například u porodů, kdy je dítě v poloze koncem pánevním. Velmi často je tomu ale naopak a lékaři ženy nutí do normálních porodů i při této indikaci. Tak jako třeba Kateřinu, která svůj zážitek z porodu popisuje na serveru mojetehotenstvi.cz. Dítě měla otočené koncem pánevním a navíc měří jen 155 centimetrů. Její ošetřující lékař jí proto už od začátku doporučil k císařskému řezu. Jaké ale bylo její překvapení, když dorazila do porodnice, její lékař měl volno a ujmul se jí na sále mladík s tím, že to zkusí určitě normálně. „Vůbec se mnou nediskutoval, pamatuju si, že jsem rodila a přitom jsem brečela strachem a pocitem z celé té situace,“ popisuje. Svou dceru porodila tedy normálně, ale miminko si kvůli poloze při porodu zlomilo obě klíční kosti a Kateřina skončila s velkým šitím a poraněním, které jí dělalo táhlé problémy. „Lékař se sám lekl mých poporodních poranění, když mě měl šít a raději si zavolal kolegu. Dopadla jsem jako lazar, s dcerou jsem musela dva roky cvičit Vojtovu metodu a doteď má problémy s hybností,“ popisuje žena. O podobných případech se ale v médiích nedovídáme, spíš se dočteme, jak někdo matkám upřel rodit zcela přirozeně, nutil je k holení apod. Naštěstí se nyní už ve většině nemocnic na doporučení Světové zdravotnické organizace děti otočené koncem pánevním rodí rovnou císařským řezem, pokud matka netrvá na normálním porodu za každou cenu. Stejně se postupuje i u porodu dvojčat. 

Přání a nutnost

Císařský řez na přání je operace, která se nesmí zlehčovat. Na druhou stranu jde o nezastavitelný fenomén, který je trendem posledních let jak v Česku, tak v zahraničí. Důvodů, proč k němu ženy přistupují, je celá řada, kromě strachu z porodu, je to také snaha mít porodní děj co nejvíce pod kontrolou.  Žádná celorepubliková studie o tom, kolik matek má o císařský řez na přání zájem, neexistuje, ale objevují se odhady, že by si tak přála rodit desetina žen. Tato čísla potvrzuje i studie Lucie Vojíkové v bakalářské práci Jihočeské univerzity v českých Budějovicích s názvem „Císařský řez na přání rodičky“. Autorka práce zpovídala v roce 2010 celkem 112 nastávajících matek v Porodnické ambulanci Nemocnice České Budějovice. Naprostá většina matek byla pro přirozený porod, celkem 13 procent z nich by ale volilo císařský řez, protože se domnívalo, že rizikovější je vaginální porod. V každém případě dnes v Česku rodí císařským řezem každá pátá žena. A jsou mezi nimi i ty, které pro tento typ porodu neměly žádné zdravotní indikace. „Zavedení možnosti císařského řezu na přání by zabránilo medicínskému pokrytectví. Jsem přesvědčen, že ženám, které mají svoje důvody žádat o ukončení těhotenství císařským řezem, by měla být po důkladném poučení dána tato možnost,“ tvrdí pro Medical Tribune Zdeněk Rokyta, přednosta  Gynekologicko-porodnicke kliniky LF UK a FN Plzeň. 

Zlomí se někdy toto pokrytectví české medicíny? Jasné je jen to, ženy, které chtějí rodit císařským řezem, byly a budou a není možné tento fenomén přehlížet. 

Císařský řez v ČR a ve světě  

Poměr žen, které rodí císařským řezem 

20%………… v Česku dnes 

7,7 % ……… v ČR v roce 1990 

37 %………… v Itálii

30%…………. v USA 

14%…………V Nizozemí (jediná země Evropy, která splňuje doporučení WHO, že by počet císařských řezů v zemi neměl přesáhnout 15 procent) 


Diskuze k článku:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Mohlo by vás zajímat: